HOME > Volný čas > Pěší turistika

Pěší turistika v Malé Úpě

Okolí turistického centra SKiMU a obce Malé Úpy přímo svádí k dlouhým procházkám
v panenské přírodě Krkonošského národního parku. Ovšem v okolí se nachází nejen překrásné přírodní úkazy, ale i již historické odkazy ze světa lidí.

Pohádková stezka

V Malé Úpě na vás čeká deset zastavení s pohádkami od české spisovatelky Marie Kubátové. Dřevěné panely s pohádkou doplňuje dětská prolézačka, která jistě na chvilku zabaví ratolesti a vy si můžete odpočinout. U každého zastavení naleznete také plastický ornament, který obkreslíte tužkou do knížečky. Knížečky s mapkou i popisem tras získáte za malý poplatek v Infocentru na Pomezních Boudách. Cílem celého putování je získání ornamentů všech pohádek na Pohádkové stezce, za které obdržíte odměnu – maloúpský groš. Trasa je dlouhá přibližně 17 km, a proto si její zdolání většina turistů musí rozdělit na několik okruhů. Celá se dá projít průměrně za tři dny.
(Via Pohádková stezka)

Další fotky z Pohádkové stezky najdete v naší fotogalerii.

Sport Centrum Malá ÚpaPohádková stezkaPohádková stezka

Maloúpská cesta na Sněžku

Nejsnazší výstup na Sněžku, vzdálenou jen 7 km od Malé Úpy, vede přímo po hranicích Čech a Polska. Ze Sněžky je možné sejít přes Růžohorky do Spáleného Mlýna a vrátit se zpět do Malé Úpy. Dvacetikilometrová trasa vás provede nedotčenou přírodou Krkonošského národního parku až k Portášovým boudám, odkud je možné sjet sedačkovou lanovou dráhou do Velké Úpy a odtud přes Janovy Boudy a Spálený Mlýn do jdete do Malé Úpy. Cesta přes lanovku a Velkou Úpu se vám prodlouží přibližně o šest kilometrů. Nebo se můžete vydat po Pěnkavčí stezce do Spáleného Mlýna a až do Dolní Malé Úpy.

Maloúpská cesta na mapě.

Malá ÚpaMalá ÚpaMalá Úpa

Sagasserovy boudy U Bohouše

Kam v okolí Malé Úpy na pořádný steak? Jedině na Sagasserovy boudy U Bohouše. Steak z býčka chovaného v 1000 m n.m. totiž není k dostání každý den. Za zmínku také stojí to, že U Bohouše není chován v Čechách běžný dobytek, nýbrž Skotský náhorní skot. Jedná se o velmi houževnaté plemeno, které je neobvyklé svou dlouhou, hustou srstí a dlouhými rohy. Nezapomeňte tedy připsat Sagasserovy boudy do svého itineráře. Z Malé Úpy sem dojdete přes Janu směrem na horní stanici vleku Portášovy boudy a zpátky můžete jít Pěnkavčí cestou kolem Šímových chalup a Tonových domků. Cesta tam a zpátky tak vyjde na pěknou 20 km procházku.

Okruh mezi Malou a Velkou Úpou

Přibližně 26 kilometrový okruh vede z Malé Úpy přes Horní Maršov, který vám nabídne mnoho architektonických památek, namátkou Dixovu brusírnu dřeva, novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční kamenný kostel italského stavitele Carola Valmadiho. Z Horního Maršova vás zelená naučná stezka dovede k hrádku Aichelburgu. Za hrádkem po cca 200m odbočíte ze zelené stezky na modrou směrem na Vlašské boudy, kde se můžete občerstvit ekologicky čistými produkty horské farmy Sosna. Přes Vavřincův Důl dojdete až do Velké Úpy a odtud se svezete lanovou dráhou Portášky (v provozu od 8.00 do 18.00) na Portášovy Boudy. Z Portášových Bud se po zelené dostanete na Pěnkavčí cestu a do Krakonošova údolí a vyjdete znovu v Malé Úpě U kostela.

Okruh na mapě.

Cesta česko-polského přátelství

Cesta česko-polského přátelství je hřebenová červeně značená turistická magistrála v Krkonoších.
Asi 28 kilometrů dlouhá trasa vede z rozcestí pod Tvarožníkem podél česko-polské státní hranice kolem Sněžných jam, Petrovy boudy, Špindlerovy boudy až k boudě Slezský dům na polské straně hranice). Přes Słonecznik (kde se trasa vzdaluje od hranice do polského území) a vrchol Sněžky vede cesta dále až k hraničnímu přechodu Pomezní Boudy – v závěrečném úseku státní hranici opisuje polská modře značená trasa, zatímco červená magistrála si cestu zkracuje přes české území.
(Via Krkonoše.eu)

Cesta česko-polského přátelství na mapě.

Šímovy Chalupy

Šímovy Chalupy jsou skupinou asi osmi horských chalup v luční enklávě nacházející se
v prudkém jižním svahu Jelení hory. Leží nad údolím Jeleního potoka asi 4 kilometry jihovýchodně od nejvyšší hory Krkonoš Sněžky v nadmořské výšce přibližně od 1010 do 1060 metrů. Horní částí osady prochází neveřejná zpevněná lesní cesta, která vychází ze Spáleného Mlýna, vede do nejzazší části Lvího dolu, kde se stáčí zpět a stoupá úbočím Jelení hory k Šímovým Chalupám a pokračuje kolem sousední osady Niklův vrch do Horní Malé Úpy. Méně kvalitní cesta přichází do střední části osady od východu z údolí Malé Úpy. Do spodní části Šímových Chalup vede pouze pěšina od Jeleního potoka. V roce 2004 byly Šímovy Chalupy zařazeny mezi vesnické památkové zóny.
(Via Wikipedia)

Šímovy chalupy na mapě.

Francouzský chodník

„Na soutoku Jeleního potoka s Malou Úpou na začátku Lvího dolu stál v místě dnešní skládky dřeva zajatecký tábor oplocený ostnatým drátem. Jen čtvrt kilometru za závorou, která omezuje vjezd vozidel do Lvího dolu stoupá napravo k Šímovým chalupám tradiční štětovaná cesta postavené pro svážení dřeva na saních rohačkách.“ Cestu z donucení vybudovali francoužští zajatci, kteří byli v roce 1943 v zajateckém táboře drženi. Cesta po 575m končí a na Šímovy chalupy se dostanete po kraji lesa po pěšině. Dále po pěšině se nachází Tonovy domky. Ovšem ze tří chalup se zachovala pouze jedna s číslem 42. Stavení zaujme unikátním maloúpským seníkovým víkýřem se vchodem na půdu pokrytým dřevěným šindelem.
(Via Veselý výlet)

Francouzský chodník na mapě.

Lesní hrádek Aichelburg

Lesní hrádek Aichelburg postavil lesní personál panství Maršov jako památník Bertholda hraběte Aichelburga, který se zapsal jako dobrý hospodář a mecenáš východních Krkonoš. Vznikl vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce 736,45m. Podle hraběte Aichelburga je pojmenována i 8 km dlouhá vycházková trasa
z Horního Maršova na Valšovky nad Velkou Úpou. Půldenní vycházka pokračuje úbočím Světlé hory přes významný soubor lidové architektury na Velkých Tippeltových boudách
a končí u horské farmy Sosna s občerstvením na Valšovkách.
(Via Veselý výlet)

Lesní hrádek Aichelburg na mapě.

Lví důl

Lví důl je jedno z nejméně známých a nejméně navštěvovaných míst Krkonoš. Táhne se
v délce přibližně 4 kilometrů a dno je převážně orientováno a svažuje se ze severozápadu na jihovýchod. Důl je hluboce zaříznutý a sevřený prudkými svahy Růžové hory na západě
a Jelení hory na východě. Mísa v horním zakončení dolu je uzavřena na severozápadě nejvyšší horou Krkonoš Sněžkou, na severu Svorovou horou a mezi nimi Obřím hřebenem. V dolním zakončení se nachází zákrut, za kterým navazuje poslední 1 kilometr dolu orientovaný západ - východ. Z jižní strany zde k němu přiléhá Pěnkavčí vrch. Důl leží na území Krkonošského národního parku.
(Via Wikipedia)

Lví důl na mapě.